Divadýlko Mrak
Krejčovská pohádka
Režie : Jan Prokeš
Výprava : Petr Lebruška
Do děje, publikum, hned zpočátku vtáhnou potulní komedianti. Svá cirkusová čísla předvádí královskému dvoru a zároveň celému sálu. Komediantka Eulálie se tak snaží vloudit do přízně jeho milosti. Děti jsou tak svědky kotoulů na trampolíně, " salta mortala", výcviku míčků, uvidí opravdovou bublinovou šou, cvičeného hada i strašlivě odvážnou jízdu na jednokolce.
Kostýmy - krásné, inspirované těmi filmovými i dobovými a doplňky, dávají hercům možnost se "diváky nepoznaně" přeměňovat v hlavní, ale i vedlejší postavy, které procházejí dějem celého příběhu a hlavnímu hrdinovi někdy pomáhají a jindy kladou překážky.
Možnosti, překvapovat diváka variabilitou scény, dává tvůrcům a hercům zdánlivě "obyčejná", avšak monstrózní kulisa hradeb. Mohutné hradby se stále mění a tak výtvarně dokreslují děj příběhu odehrávajícího se v podzámčí, na zámku, v začarovaném lese, v jeskyni nebo ve vězení.
Zdatnými partnery jsou v představení hercům samozřejmě loutky. Postavy v příběhu, které hrají herci sami, se v prostorách určených pro loutkovou hru - mění v loutky. To znamená, že například postavy krále, královny, princezny či sluhy Mrťafy hrají živáci, kteří v loutkovém plánu mají své dably. Jsou jimi nejméně 80cm velké loutky, manekýni - spodovky - jejich vodění středovým, spodním týblem umožňuje loutce pohyb, dokonalou iluzi, oživlé pohádkové bytosti.
V obrovskou postavu - loutku - obra, který unese princeznu - se přímo před diváky změní sluha Mrťafa a dětem se tak v této jediné chvíli odkrývá tajemství proměny divadelní postavy.
Svým éterickým tancem promění bludičky ( loutky ) - les, v začarovaný a tajemný, a louku
v nebezpečný močál.
Ze starých a obnošených sukní, šatů i halen - zase nové oblečení, kouzlem, proměňuje kouzelná jehla, když je v rukou dobrého člověka. A tak přímo před diváky kouzelná jehla přešívá ze starého - nové a z ošklivého - zase krásné. Dokonalé kouzlo tajemna.
Slova víly," že v rukou zlého člověka, dokáže jehla provádět věci, o kterých ani nemluvě..." potvrzují myši, netopýr i krysáci, ve které, se opět kouzlem, mění všechny krásné látky.
Šermířský souboj - na život a na smrt.....- kouzelné jehly proti kouzelnému meči dodává na dramatičnosti finálové scény.
Pro větší efektivnost jsou opět použity reprodukované zvuky - motiv šití jehly, kroky, zvuky podtrhující kouzla, hudební motivy příchodů některých bytostí atd.
A samozřejmě, že nechybí ani písničky, které se prolínají celým představením.
Příběh je napsaný na motivy klasických pohádek - a jejich poselství, že dobro vítězí nad zlem.
A to je důvod, proč se lidi k sobě mají chovat slušně. Věříme, že si děti uvědomí, že odmítnutím základních pravidel slušného chování, se člověk propadá na "morální dno" , které může pohltit i jeho samotného....